|
|
Městský bytový dům Klíčova
Foltýnová, Michaela ; Mléčka, Jan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Krupicová, Jana (vedoucí práce)
Novostavba městského bytového domu se nachází v centru města Brna, začleněna do zástavby starších bytových domů na ulici Klíčova a z části na ulici Zvěřinova, v blízkosti ulic Křenová, Olomoucká a Tržní. Jedná se o monolitický betonový skelet, založený na pilotách, o pěti nadzemních a jednom podzemním podlaží, zakončený plochou střechou. Dům je pomocí čtyř oddělených vstupů rozčleněn na celky, obsahující vždy specifický druh bytů a je plně bezbariérový. V domě se nachází podzemní parkoviště, servisní plochy a byty. Za domem se nachází rekreační plocha pro obyvatele domu. Dům kromě zajímavého interiérového řešení disponuje také atraktivní lokalitou a to především díky své poloze v centru města, snadné dostupnosti a příjemnému prostředí v blízkosti řeky Svitavy a přilehlého stromořadí.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Lípová, Markéta ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je „ Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor“. Urbanistický návrh řeší území v těsné blízkosti Masarykova náměstí, kde je snahou nabídnout bydlení v nově navržené obytné čtvrti. Součástí této práce je také dostavba a navýšení kapacity komplexu sociálních služeb, nacházejícího se v blízkosti parku u kaple sv. Josefa. Tento park, který je taktéž součástí urbanistického návrhu. Řešené území je vymezeno ulicemi Újezd, Dobrovského, Dvořákova, Klvaňova, Brandlova a Palackého třídou. Ačkoliv je město Kyjov zejména rovinatého charakteru, řešené území je kopcovité a členité. Zástavba je zde hlavně nízkopodlažní s převážnou funkcí bydlení. Snahou návrhu je nabídnout různorodé bydlení, které naváže na stávající zástavbu a doplní nevyužitý veřejný prostor. V rámci diplomové práce je také navržena vize pro rok 2070, která pracuje s územím, kde se momentálně nachází vysokopodlažní panelové domy. Tento prostor přímo navazuje na novou zástavbu obytné čtvrti.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Kousal, Petr ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Brno bude i nadále městem a sídlem veletrhů. Historická část okolo pavilonu A je zpřístupněna veřejnosti a veletrhy se soustředí okolo významného pavilonu Z, kde je navržen nový městský vstup v rámci lineárního parku, při ulici Hlinky, nový pavilon a superstruktura se sídlem BVV. Nově je navržen terminál na Lipové se stanicí lanovky, která tvoří nejen atrakci nad Pisáreckým údolím, ale také představuje formu dopravy do kampusu Bohunice a zpět do centra veletrhů. Návrh výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v západní části areálu BVV. Pavilon se skládá z výstavní haly a vstupního objektu na nově vzniklé ose směřující od Anthroposu přes superstrukturu na signifikantní pavilon Z. Vstupní objekt, ve středu pavilonu, je obklopen výstavním prostorem a jeho centrem je náměstí s přírodními dřevinami a kolonádou. Vstupy jsou vedeny v úrovni náměstí na galerie, které jsou otevřeny do výstavní haly a do prostoru restaurace s výhledem na dominantu-pavilon Z. Návštěvník v primárním směru prochází přes náměstí a monumentálním schodištěm sestupuje k pavilonu Z do areálu BVV. V sekundárním směru sestupuje z náměstí přes jednotlivé galerie na výstavní plochu. Takto zvolený koncept nabízí návštěvníkům i vystavovatelům nejen shromažďovací venkovní odpočinkovou zónu na náměstí, ale i zajímavé zážitky z jednotlivých vyhlídkových ploch. Tím, že návrh vytváří vstup ve třetí úrovni, je následně umožněno, aby celková zastavěná plocha pavilonu byla takřka rovna ploše výstavní. Novostavba splňuje požadavky novodobého výstavnictví a bude využívána pro společenské a vzdělávací akce – plesy, svatby, konference, kulturní akce – koncerty, divadelní, operní představení a sportovní akce. Pavilon bude využíván obyvateli všech věkových skupin nejen z Brna, z blízkého a vzdáleného okolí, ale i návštěvníky ze zahraničí.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Dušková, Barbora ; Nový, Vítězslav (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce bylo navržení obytného souboru v lokalitě stávajících zahrádek mezi ulicemi Pastviny a Houškova v městské části Brno - Komín. Vzhledem k nerovnosti parcely jsem návrh rozdělila do tří částí. Ve spodní části, která má jen malé převýšení, jsem navrhla čtyři bytové domy, které mezi sebou svírají veřejné prostory. Ve druhé, prostřední části se nachází dva typy řadových domů a třetí část je díky svému prudkému svahu navržena pro dva terasové domy. Díky rozmanitosti bydlení si zde najdou místo všechny věkové kategorie i různé společenské vrstvy. Napojení na dopravu je vyřešeno od ulice Pastviny, která se napojuje na ulici Uhlířova. Na parcele jsou navrženy čtyři typy domů. Třípatrový bytový dům, dva různé dvoupatrové řadové domy a dva terasové domy. Vzhledem k převýšení se výšky bytových a rodinných domů zdají téměř podobné a tím pádem se na parcele nenachází žádná výšková dominanta. Domy přirozeně kopírují svažitý terén.
|
|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Žvak, Ondřej ; Plášil, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem při zpracování studie bylo vytvoření nového sálu o kapacitě cca 600 diváků. Při mém návrhu jsem kladl důraz hlavně na multifunkčnost sálu, který tak může být využíván pro různé kulturní akce jako je divadlo, plesy, výstavy, přehlídky a podobné aktivity. Dále pak na zajištění kvalitního zázemí souvisejícího s multifunkčním sálem. Jako důležitou součást projektu považuji zkulturnění okolí navrhovaného objektu. Vzhled budovy nové scény je silně ovlivněn stísněným prostorem pro výstavbu. S ohledem na těsné sousedství historických budov (kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara, Besední dům) byl objekt navržen minimalisticky jako bílý blok s plochou střechou s prolehčeným prvním a druhým podlažím. Členění fasády navazuje na stávající Besední dům. Jednotlivé patrové bloky jsou navzájem asymetricky posunuty tak, že druhé a třetí patro koresponduje se zalomením uliční čáry, přičemž přízemí podélně navazuje na původní Besední dům a vytváří tak podloubí. Interiér nové scény je také záměrně minimalistický, aby lépe vynikla kulturní náplň, pro kterou návštěvník do budovy přichází. Použity jsou světlé barvy (bílá, světle šedá) a omezený počet materiálů (omítka, beton, mramor, sklo, dřevo). Dominantním prvkem interiéru se ve foyer stává kazetová konstrukce železobetonového stropu, která záměrně není kryta podhledem. Také svislé lamely pohyblivého zastínění oken vytváří zajímavé světelné efekty. Monolitické schodiště s protisměrně rozepjatými rameny působí jako konstrukční socha.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Kousal, Petr ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Brno bude i nadále městem a sídlem veletrhů. Historická část okolo pavilonu A je zpřístupněna veřejnosti a veletrhy se soustředí okolo významného pavilonu Z, kde je navržen nový městský vstup v rámci lineárního parku, při ulici Hlinky, nový pavilon a superstruktura se sídlem BVV. Nově je navržen terminál na Lipové se stanicí lanovky, která tvoří nejen atrakci nad Pisáreckým údolím, ale také představuje formu dopravy do kampusu Bohunice a zpět do centra veletrhů. Návrh výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v západní části areálu BVV. Pavilon se skládá z výstavní haly a vstupního objektu na nově vzniklé ose směřující od Anthroposu přes superstrukturu na signifikantní pavilon Z. Vstupní objekt, ve středu pavilonu, je obklopen výstavním prostorem a jeho centrem je náměstí s přírodními dřevinami a kolonádou. Vstupy jsou vedeny v úrovni náměstí na galerie, které jsou otevřeny do výstavní haly a do prostoru restaurace s výhledem na dominantu-pavilon Z. Návštěvník v primárním směru prochází přes náměstí a monumentálním schodištěm sestupuje k pavilonu Z do areálu BVV. V sekundárním směru sestupuje z náměstí přes jednotlivé galerie na výstavní plochu. Takto zvolený koncept nabízí návštěvníkům i vystavovatelům nejen shromažďovací venkovní odpočinkovou zónu na náměstí, ale i zajímavé zážitky z jednotlivých vyhlídkových ploch. Tím, že návrh vytváří vstup ve třetí úrovni, je následně umožněno, aby celková zastavěná plocha pavilonu byla takřka rovna ploše výstavní. Novostavba splňuje požadavky novodobého výstavnictví a bude využívána pro společenské a vzdělávací akce – plesy, svatby, konference, kulturní akce – koncerty, divadelní, operní představení a sportovní akce. Pavilon bude využíván obyvateli všech věkových skupin nejen z Brna, z blízkého a vzdáleného okolí, ale i návštěvníky ze zahraničí.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Lípová, Markéta ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je „ Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor“. Urbanistický návrh řeší území v těsné blízkosti Masarykova náměstí, kde je snahou nabídnout bydlení v nově navržené obytné čtvrti. Součástí této práce je také dostavba a navýšení kapacity komplexu sociálních služeb, nacházejícího se v blízkosti parku u kaple sv. Josefa. Tento park, který je taktéž součástí urbanistického návrhu. Řešené území je vymezeno ulicemi Újezd, Dobrovského, Dvořákova, Klvaňova, Brandlova a Palackého třídou. Ačkoliv je město Kyjov zejména rovinatého charakteru, řešené území je kopcovité a členité. Zástavba je zde hlavně nízkopodlažní s převážnou funkcí bydlení. Snahou návrhu je nabídnout různorodé bydlení, které naváže na stávající zástavbu a doplní nevyužitý veřejný prostor. V rámci diplomové práce je také navržena vize pro rok 2070, která pracuje s územím, kde se momentálně nachází vysokopodlažní panelové domy. Tento prostor přímo navazuje na novou zástavbu obytné čtvrti.
|
|
|
Nová scéna Besedního domu Vyškov - novotvar v historickém prostředí
Žvak, Ondřej ; Plášil, Jiří (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem při zpracování studie bylo vytvoření nového sálu o kapacitě cca 600 diváků. Při mém návrhu jsem kladl důraz hlavně na multifunkčnost sálu, který tak může být využíván pro různé kulturní akce jako je divadlo, plesy, výstavy, přehlídky a podobné aktivity. Dále pak na zajištění kvalitního zázemí souvisejícího s multifunkčním sálem. Jako důležitou součást projektu považuji zkulturnění okolí navrhovaného objektu. Vzhled budovy nové scény je silně ovlivněn stísněným prostorem pro výstavbu. S ohledem na těsné sousedství historických budov (kostel Nanebevzetí Panny Marie, fara, Besední dům) byl objekt navržen minimalisticky jako bílý blok s plochou střechou s prolehčeným prvním a druhým podlažím. Členění fasády navazuje na stávající Besední dům. Jednotlivé patrové bloky jsou navzájem asymetricky posunuty tak, že druhé a třetí patro koresponduje se zalomením uliční čáry, přičemž přízemí podélně navazuje na původní Besední dům a vytváří tak podloubí. Interiér nové scény je také záměrně minimalistický, aby lépe vynikla kulturní náplň, pro kterou návštěvník do budovy přichází. Použity jsou světlé barvy (bílá, světle šedá) a omezený počet materiálů (omítka, beton, mramor, sklo, dřevo). Dominantním prvkem interiéru se ve foyer stává kazetová konstrukce železobetonového stropu, která záměrně není kryta podhledem. Také svislé lamely pohyblivého zastínění oken vytváří zajímavé světelné efekty. Monolitické schodiště s protisměrně rozepjatými rameny působí jako konstrukční socha.
|
host ::
RSS.